LGBTQ+ práva ve Francii

Francie je země světoznámé kuchyně, umění a bohatých dějin. Není divu, že ji za rok navštíví nejvíce turistů*ek na světě. Jak se tam ale žije LGBTQ+ lidem?

Francie je ve srovnání s řadou zemí velmi progresivní, alespoň co se týče LGBTQ+ práv. K poslední popravě kvůli pohlavnímu styku mezi osobami stejného úředního pohlaví tu došlo v roce 1750 a o 41 let později, během Francouzské revoluce, byl tento zákon zrušen. Za druhé světové války zabralo Německo část Francie a na tomto území byl opět sex mezi osobami stejného úřední pohlaví zase trestný, po válce nařízení opět zmizelo ze zákoníku.

V roce 1999 umožnila tato země párům vstoupit do registrovaného partnerství, a to nejen lidem se stejným úředním pohlavím. Manželství pro všechny se Francie dočkala roku 2013, ale zákazu diskriminace na základě transgender identity až o tři roky později. Úřední změna pohlaví bez nutnosti hormonální léčby i operací začala platit v roce 2017.

Paříž, hlavní město Francie, je považováno za město zamilovaných, a to nejen těch cisgender a heterosexuálních. Je to také město umění: koho zajímají obrazy, může si zajít do muzea Louvre, koho zajímá hudba, nejspíš půjde po stopách Josephine Baker a dalších slavných z celého světa, kteří*ré se sem vydali žít a tvořit. 

Je to také město s pulzujícím LGBTQ+ životem. Ostatně, i zpěvačka Josephine Baker byla bisexuální, stejně jako herečka a redaktorka Colette (nominována na Nobelovu cenu za literaturu). Dalšími významnými LGBTQ+ osobnostmi Paříže byli*y například irský spisovatel Oscar Wilde nebo spisovatelka Marguerite Yourcenar, první členka Francouzské akademie.

Collete, Zdroj: Wikipedia 

Ale ve Francii to žije i jinde! Na pochody hrdosti si můžete zajet nejen do hlavního města, ale i v přímořské Marseille, festivalové Cannes nebo příhraničním Štrasburku. Jestliže tedy chcete poznat zemi výtečných sýrů a malířského impresionismu a zároveň si užít queer kulturu, vyražte směrem Francie...