LGBTQ+ práva v Evropě

Jak je na tom evropský světadíl jako celek, pokud jde o práva LGBT+ lidí? Protože se v Evropě nachází několik desítek států, je těžké to nějak zevšeobecnit – ale existují přehledné mapy, jako například na stránkách organizace ILGA-Europe, které nám řeknou, jak si která země v kterém právu stojí! 

Ochrana před diskriminací

Sem patří věci jako zákaz nerovného zacházení s queer lidmi. To je samozřejmě velmi široká kategorie a různé země ochranu před diskriminací (ne)naplňují různými způsoby.

Podle metriky organizace ILGA-Europe ji ze všech evropských zemí nejvíc garantuje Island, a to z 87 %. Tento ostrovní severský stát totiž chrání před diskriminací LGBT+ lidí na pracovišti, poskytování zboží a služeb, zdravotnictví, vzdělávání a samozřejmě nejen tam. Avšak na rozdíl od řady jiných zemí, které mají v ochraně před diskriminací horší skóre, nemá tuto ochranu zakotvenou v ústavě.

Nejhůř jsou na tom, co se týče ochrany před nerovným zacházením s queer lidmi, Rusko, Turecko a Monako. První jmenovaná země pronásleduje LGBT+ osoby pod záminkou zabránění šíření západní ideologie, v té druhé se mohou lidé alespoň zúčastnit pochodů hrdosti, například obřího istanbulského. Třetí jmenovaná země je sice daňovým rájem, ale zároveň monarchií, v níž má kníže, hlava státu, velmi rozsáhlé pravomoce, dokonce i sám skládá vládní kabinet, který je odpovědný jemu, nikoliv parlamentu. 

Řada zemí si stojí někde mezi – a Česká republika má skóre 45 %. Krom zakotvení zákazu diskriminace LGBT+ osob do ústavy chybí této zemi k dokonalosti ještě například přijmout zákaz konverzních terapií nebo umožnit darování krve mužům, kteří mají pohlavní styk s muži.

Manželství a adopce

Duhové rodiny jsou v posledních letech časté téma v českých médiích, a tak je Česko často srovnáváno s jinými státy tak či onak.

Stoprocentní skóre tu získaly hned tři evropské státy, a to Švédsko, Belgie a Malta. Co mají společného? Konkrétně to, že zde mohou vstoupit do manželství dvě zletilé osoby bez ohledu na úřední pohlaví a pro všechny manželské páry platí stejná práva a povinnosti. Tedy i co se týče adopcí a přisvojení. Všechny tři tyto země jsou také velmi otevřené umělému oplodnění od dárcovstva spermatu a nenutí transgender rodiče, aby se vzdávali svých dětí.

Na druhém konci žebříčku se nachází mnohem více zemí, a to Litva, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Srbsko, Turecko a Ázerbájdžán. V žádném z těchto států, který nezískal v hodnocení ani jedno procento, neexistují manželství pro všechny ani registrovaná partnerství a stejně tak ani další věci, které uvádíme výše.

Česká republika má zde skóre 16 %, a to díky existenci registrovaného partnerství, uznání osob žijících ve společné domácnosti a tomu, že česká ústava nedefinuje manželství jako svazek mezi mužem a ženou. 

Projevy nenávisti a nenávistné útoky

Chrání evropské země LGBT+ osoby před slovními a fyzickými útoky motivovanými queerfobií? No, jak které…

Vítězem v této kategorii je opět Malta, která získala vzorné 100% skóre. Tento středomořský ostrovní stát zakazuje útoky z nenávisti na základě pohlaví (i vůči intersex lidem), genderu i sexuální orientace.

Nulové skóre získala řada zemí, jmenovitě Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Polsko, Česko, Itálie, Bulharsko, Turecko, Arménie a Ázerbájdžán. Pokud se v některé z těchto zemí stanete obětí útoku na základě své genderové identity, toho, že jste intersex, nebo že máte jinou než heterosexuální orientaci, bude čin posuzován úplně stejně, jako kdyby tam ona nenávist roli nehrála. 

Uznání úředních pohlaví

Do této kategorie patří možnost změnit si úřední pohlaví v jakémkoliv věku, a to nejen na mužské, či ženské, ale také na neutrální.

Perfektního skóre nedosáhla letos žádná země, ale nejblíž (z 94 %) se mu přiblížila Malta. V této zemi je možné si změnit úřední pohlaví bez nutnosti kastrace i lékařského posvěcení, ale neutrální možnost úředního pohlaví tu nenajdeme.

Nulové skóre získaly Monako, San Marino, Maďarsko, Albánie, Bulharsko a Ázerbájdžán. Jakmile se zde narodíte a dostanete nějaké úřední pohlaví, máte už po zbytek života smůlu, ledaže byste se odstěhovali*y a získali*y občanství jiného, vřelejšího státu.

Česká republika změnu úředního pohlaví umožňuje, jen v tom však několik háčků: ten, kdo o ni žádá, musí podstoupit několikaletý proces braní hormonů a završený kastrací. Pokud žije v manželství nebo registrovaném partnerství, musí z tohoto svazku odejít. Neutrální úřední pohlaví Česko neuznává. Není tedy divu, že jeho letošní skóre činí jen 21 %.

Tělesná autonomie intersex osob 

Jak jsou na tom evropské země, co se týče ochrany intersex osob před nechtěnými operacemi, jejichž cílem je z intersex lidí udělat „správné“ muže či ženy? 

Nejlépe je na tom Řecko, které sice získalo jen 60 %, ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je vlastně revolucionářem: Dokud nemohou intersex děti vyjádřit souhlas s estetickými úpravami, nemohou být operovány. Na druhou stranu, v této zemi neexistuje žádný mechanismus, který by dodržování tohoto práva sledoval, a oběti těchto zákroků z dob, kdy tento zákaz neexistoval, nárok na odškodnění nemají.

Nulové skóre má drtivá většina evropských zemí včetně České republiky. Intersex lidem je narušována tělesná autonomie a musí se nějakým způsobem vejít do kolonky muž, nebo žena.

Občanská společnost

Zatímco v oblasti tělesné autonomie intersex lidí je těžké najít evropskou zemi, která by alespoň částečně respektovala práva intersex lidí, co se týče spolkové činnosti, veřejných akcí na podporu LGBT+ osob, které nebyly rozehnány policí, a financování spolků zvenčí, je naopak v Evropě řada zemí, která si vysloužila 100 %, a to včetně ČR.

Nulu naopak získalo Rusko, které, jak jsme si řekli*y výše, opravdu není nikterak přátelská vůči LGBT+ lidem.

Azylové řízení

Protože ne všechny země světa respektují queer osoby, některé se rozhodnou ze svého státu uprchnout a vydat se tam, kde je lépe. To však ale neznamená, že taková země poskytne dané osobě uprchlický status. 

Nejvstřícnějšími evropskými zeměmi jsou opět Malta a pro někoho překvapivě i Černá Hora. Obě tyto země získaly 100% ohodnocení, a to díky tomu, že obě země přijímají uprchlictvo i na základě diskriminace genderu, sexuální orientace a pohlaví (včetně intersex osob). Podle podrobné zprávy organizace ILGA-Europe však v zemích přetrvávají problémy: na Maltě jsou některé diskriminující země stále považovány za bezpečné, tudíž do nich může uprchlictvo vracet, a v Černé Hoře došlo k útokům na ruské LGBT+ uprchlictvo.

Nulové skóre získalo několik zemí včetně České republiky. Ta je někdy označována jako jedna ze zemí s nejpřísnější uprchlickou politikou a získat zde azyl je velmi náročné.