Jak vznikly vlajky různých LGBTQ+ identit?
Vídáme je na pochodech hrdosti, na sociálních sítích svého přátelstva, ve výlohách obchodů… Kde se však vzaly a co označují? Dnes si představíme některé z nich!
Duhová vlajka
Nejspíš jsme se setkali*y s několika verzemi: První, se šesti vodorovnými pruhy, navrhl roku 1978 umělec Gilbert Baker žijící v San Francisku, který ji vytvořil na zakázku tehdejšího zastupitele Harveyho Milka, který byl také prvním vyoutovaným gayem na této pozici v Kalifornii.
V roce 2017 byly na vlajku přidány ještě černý a hnědý pruh, který vytvořil Odbor LGBT záležitostí v americké Filadelfii. Jaký byl důvod? Smyslem nové verze bylo představit novou vlajku, která bude brát v potaz i nebělošské LGBT+ obyvatelstvo. Z této verze vyšel o rok později americký designér Daniel Quasar, který představil novou: Ta obsahuje nejen původních šest pruhů, které navrhl Gilbert Baker, ale také klín s černou, hnědou, modrou a růžovou stříškou a zároveň bílým trojúhelníkem. Nové barvy zastupují trans* osoby a osoby žijící s virem HIV nebo AIDS.
V témže roce ovšem vznikla další duhová vlajka, a to se žlutým trojúhelníkem místo bílého a fialovým prstencem uvnitř něj. Ten reprezentuje intersex osoby. Za touto verzí stojí Valentino Vecchietti z Velké Británie.
Vlajka transgender osob
Trojbarevná vlajka, kterou tvoří tři pruhy (modrý, růžový a bílý), je o poznání mladší než ta duhová: Vznikla až roku 1999. Její autorka Monica Helms, americká transgender aktivistka, do ní zasadila veškeré trans identity: mužskou, ženskou i takovou, která nezapadá ani do jedné kategorie.
Podle Helms však design vlajky nebyl příliš promyšlený; sama ho popsala jako „zásah shora“.
Vlajka nebinárních osob
Jak už nejspíš dobře víme, neexistuje jen jedna nebinární identita: nebinární lidé mohou být genderově neutrální, mít několik genderů najednou nebo třeba taky žádný, případně se nacházet na jejich průniku… A přesně tyto identity reprezentuje vlajka nebinárních osob od Kye Rowan*a z roku 2014 – kdy mu*jí bylo sedmnáct let.
Vlajku tvoří čtyři vodorovné pruhy, a to žlutý, který zastupuje právě osoby, které nepatří ani mezi cis muže, ani cis ženy, bílý, který zastupuje osoby mnoha genderů, fialový, který reprezentuje osoby na průniku genderů, a nakonec černý, který patří osobám bez jakéhokoliv genderu.
Vlajka intersex osob
Tato vlajka se od mnoha dalších, které zastupují LGBT+ identity, liší v tom, že ji netvoří pruhy, nýbrž fialový prstenec na žlutém poli. Jejím autorem je bioetik a intersex aktivista Morgan Carpenter z Austrálie, který ji světu představil v roce 2013.
A proč byl vybrán zrovna tento geometrický tvar? Onen znak totiž představuje celistvost intersex osob: intersex identita z nikoho nedělá porouchaného ani špatného jedince.
Vlajka osob na asexuálním spektru
Schválně píšeme o vlajce osob na asexuálním spektru, jelikož přesně ty reprezentuje tato černo-šedo-bílo-fialová vlajka. Černá zastupuje asexuální orientaci, šedá orientaci mezi asexualitou a alosexuálními orientacemi, bílá samotnou sexualitu a fialová společenství.
Tato vlajka vzešla ze soutěže na anglickojazyčné stránce AVEN (Sítě asexuální viditelnosti a vzdělávání o asexualitě) v roce 2010, přičemž zvítězivší osobou se stal účet jménem standup. Stejné barvy pak použil AVEN pro své logo.
Vzhledem k tomu, že asexuálních a aromantických, případně hraničních identit je několik, existuje řada vlajek podobných této, které právě na tyto genderové identity či sexuální orientace odkazují.
Vlajka bisexuálních osob
Vlajka bisexuální hrdosti patří mezi ty relativně starší, neboť vznikla už roku 1998. Jejím autorem je Michael Page žijící na Floridě, který také vytvořil dnes již nefunkční diskuzní fórum BiCafe.com. Na této stránce se ostatně vlajka poprvé objevila.
Tu tvoří tři nestejně velké pruhy: jeden široký, modrý, který představuje heterosexualitu, druhý široký, červený, reprezentuje homosexualitu a poslední, který je o poznání tenčí než ty předchozí, má fialovou barvu a představuje jejich kombinaci.