Homo, hetero... a jiné sexuality
Sexuální orientace je součást našeho já. Řešíme ji ještě dřív, než si vyplníme profil na Tinderu. Dokonce o ní přemýšlíme ještě dřív, než zjistíme, že pro ni existuje nějaké slovíčko.
Takže, co to ta sexuální orientace vlastně je? A kolik jich vůbec existuje?
Když budeme chtít být hooooodně odborní a přesní, použijeme definici z Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR v letech 2021–2026: „Původně medicínský pojem označující determinaci k romantické či sexuální náklonnosti lidem s určitými charakteristikami[,] jako je pohlaví/gender“.
Převedeno do lidštiny: sexuální orientace říká, kdo nás sexuálně přitahuje.
Asi nejčastější sexuální orientací na světě je heterosexualita. Heterosexuální člověk je ten, kterého přitahuje akorát člověk jiného genderu nebo pohlaví, nejčastěji tedy muž, kterému se líbí ženy, a žena, které se líbí muži.
Hodně lidí si taky vzpomene na homosexualitu. Když je někdo homosexuální, znamená to, že ho naopak přitahují pouze lidé, který mají stejný gender nebo pohlaví. Homosexuální muž se nazývá gay, homosexuální žena lesba.
Ale to není všechno! Také existuje bisexualita, což je sexuální orientace na alespoň dvě pohlaví nebo dva gendery. To znamená, že se tak trochu překrývá s pansexualitou, což je orientace na jakékoliv pohlaví i gender.
Dokonce existují lidé, kteří jsou sexuálně orientováni sami na sebe. Jejich orientace se jmenuje autosexualita.
To všechno jsou orientace alosexuální, tedytakové, kde existuje nějaká sexuální přitažlivost. Ale existuje ještě jedna kategorie: Orientace lidí, které sexuálně nepřitahuje vůbec žádný gender ani pohlaví. Ta se nazývá asexualita. Taky ale existují lidé, které začne někdo přitahovat teprve tehdy, když si k němu vytvoří citový vztah. Takové orientaci pak říkáme demisexualita.
A co když jsem nebinární a líbí se mi jen kluci…?
Ano, přesně proto tyto škatulky nevyhovují každému. Právě proto se občas používají označení gynefilní (ten, komu se líbí ženy nebo feminní lidé), androfilní (ten, komu se líbí muži nebo maskulinní lidé) a ambifilní (ten, komu se líbí lidé maskulinní i feminní).
Znamená to, že asexuálové nechtějí s nikým chodit?
Ne! Asexualita znamená jen to, že takový člověk necítí sexuální přitažlivost k žádnému pohlaví ani genderu. To ale neznamená, že necítí žádnou romantickou přitažlivost. U té je to podobné jako u sexuální orientace: Máme orientaci heteroromantickou, homoromantickou, biromantickou… a také aromantickou.
Navíc to, jestli jsme s někým ve vztahu, není jen otázka sexuální či romantické orientace, ale i osobního rozhodnutí. Dokonce i někteří heterosexuální heteroromantikové s nikým chodit nechtějí, protože se chtějí věnovat práci nebo studiu, mají trauma z minulosti nebo zasvětili život církvi.
Jak poznám, jaká je moje sexuální orientace?
Na rovinu: Žádný spolehlivý test neexistuje. Ale můžete si položit tyto otázky: Kdo se mi líbí? Jsou to lidé jednoho pohlaví nebo genderu, nebo více z nich? Nad kým masturbuju? S kým bych chtěl*a mít sex?
Ať už máte ale sexuální orientaci jakoukoliv, jste pořád stejně hodnotný člověk jako ostatní.